|
|
Změny v charakteristikách plodnosti a strukturách obyvatelstva v jižní a východní Evropě: vzájemné vazby a souvislosti
Kahoun, Lukáš ; Šídlo, Luděk (vedoucí práce) ; Kurtinová, Olga (oponent)
Změny v charakteristikách plodnosti a strukturách obyvatelstva v jižní a východní Evropě: vzájemné vazby a souvislosti Abstrakt Mezi roky 1970 a 2020 došlo v jižní i východní Evropě k značným změnám charakteristik plodnosti a struktur obyvatelstva. Tato tranzice je některými autory spojována s konceptem druhého demografického přechodu. Pro její výzkum je v této práci použita netradiční metodika. Pomocí tří vybraných ukazatelů obou změn (plodnosti i struktur) jsou sestaveny dva trojrozměrné scatter ploty, které zároveň tvoří jednotkové krychle. Vzdálenost mezi jednotlivými pozorováními dle zkoumaných let je interpretována jako dynamika tranzice daných dekád. Hodnoty dynamiky z obou scatter plotů jsou následně analyzovány a porovnávány mezi sebou. Z výsledků vyplývá, že změny mezi charakteristikami plodnosti a strukturami obyvatelstva spolu do určité míry souvisejí, ale pozorované rozdíly mezi regiony či specifika některých států zobecnění tohoto vztahu komplikují. Tyto závěry se shodují i s doposud publikovanou literaturou. Klíčová slova: plodnost, struktury obyvatelstva, druhý demografický přechod, vizualizace dat, trojrozměrný scatter plot Počet znaků: 149 752
|
|
|
Bezdětné děti: dobrovolná bezdětnost u mladé generace - rozhlasový dokument
Špetová, Lucie ; Němcová Tejkalová, Alice (vedoucí práce) ; Lovaš, Karol (oponent)
Ve své bakalářské práci, jejíž hlavní částí je 37minutový rozhlasový dokument, se zabývám fenoménem dobrovolné bezdětnosti u mladé generace. Rozhlasový dokument přibližuje čtyři konkrétní příběhy mladých lidí ve věkovém rozmezí 23 až 30 let, kteří se rozhodli dobrovolně nemít děti. Výpovědi dvou mužů a dvou žen jsou doplněny o poznatky odborníků na dané téma, a to z oblasti psychologie, sociologie a ekonomie. Praktická práce je zároveň doplněna teoretickým podkladem, ve kterém představím fenomén dobrovolné bezdětnosti, jeho historii, nejčastěji uváděné důvody dobrovolné bezdětnosti a problematiku s ní spojenou. Informace čerpám z odborné literatury a dalších veřejně dostupných pramenů, ale také z rozhovorů s odborníky, které vznikly výhradně pro účely této bakalářské práce.
|
|
|
Populační vývoj zemí po demografické revoluci
Vítková, Lucie ; Pavlík, Zdeněk (vedoucí práce) ; Fialová, Ludmila (oponent) ; Langhamrová, Jitka (oponent)
Lucie Vítková: Populační vývoj zemí po demografické revoluci Abstrakt Předmětem práce je analýza hlavních rysů populačního vývoje zemí po degrafické revoluci (demograficky vyspělých) a otázka, zda dochází k homogenizaci jejich populačního vývoje. Demografická revoluce je kvalitativní změnou z extenzivního na intenzivní charakter demografické reprodukce a je podmíněna modernizací. Objektem práce jsou země označované nejen jako demograficky vyspělé, ale řazené také mezi tzv. vyspělé země. Tyto země ukončily demografickou revoluci nejpozději v polovině 20. století, což je počátek sledovaného období většiny provedených analýz. Demografická reprodukce probíhá v relativně pevných biologických mantinelech, což vede k její homogenizaci. Během demografické revoluce narostla váha podmíněností společenských, ty jsou příčinou vývojových proměn a specifických rysů, v případě stejných podmínek pak přispívají k homogenizaci vývoje. Předpoklad rozdílných rysů populačního vývoje z důvodu rozdílných společenských podmínek v zemích bývalého východního a západního bloku se potvrdil nejen při dílčích analýzách vývoje hlavních demografických ukazatelů, ale i při seskupení zemí prostřednictvím shlukové analýzy. Hlavní trendy populačního vývoje proběhly nejdříve ve většině zemí západního bloku, později v zemích jižní Evropy a...
|
|
|
Proměny rodinného chování v České republice od 90. let 20. století
Polesná, Helena ; Hamplová, Dana (vedoucí práce) ; Duffková, Jana (oponent)
Cílem této práce je analyzovat změny v rodinném chování v České republice zvláště z pohledu druhého demografického přechodu. Pozornost byla zaměřena na analýzu postojů k novým formám společného života a rodičovství a také na vývoj reprodukčního chování v České republice. K tomuto účelu bylo využito dat z dvou výběrových šetření ISSP (1994, 2002, 2012) a EVS (1990, 1999, 2008). Průběh změn v České republice byl komparován s průběhem ve vybraných postkomunistických zemích. Analýza identifikovala různé trajektorie transformací ve vybraných postkomunistických zemích. Výsledky analýzy pro Českou republiku v mnoha ohledech ukazují přiblížení k situaci v severozápadní Evropě. Nicméně, výsledky analýzy také naznačují, že Česká republika je pravděpodobně dále v procesu druhého demografického přechodu ve srovnání s mnoha postkomunistickými zeměmi. Klíčová slova rodinné chování, postoj, rodina, druhý demografický přechod, postkomunistické země
|
|
|
Populační vývoj postsocialistických zemí EU na státní i regionální úrovni v kontextu druhého demografického přechodu
Procházka, Ondřej ; Šídlo, Luděk (vedoucí práce) ; Šťastná, Anna (oponent)
Populační vývoj postsocialistických zemí EU na státní i regionální úrovni v kontextu druhého demografického přechodu Abstrakt Tato diplomová práce má za cíl analyzovat změny v demografickém chování v postsocialistických zemích dnešní EU a konfrontovat je s konceptem druhého demografického přechodu, případně s dalšími alternativními koncepty, které jsou v teoretické části podrobněji diskutovány. Zahrnuto bylo období mezi lety 1980-2018, tedy krátce před transformací, v období transformace a po transformaci. Analytická část sestává ze tří celků: státní a regionální analýzy s doplněním výsledků z výběrového šetření GGS. Výsledky potvrdily specifičnost tohoto regionu, odlišnost vývoje tradičních států a liberálních zemí, značnou regionální diferenciaci ve vývoji demografických ukazatelů a odlišné příčiny demografických změn v zemích, které byly transformací nejvíce zasaženy (Bulharsko, Rumunsko a částečně Pobaltí). Závěry korespondují s předchozími výzkumy, které zdůrazňují potřebu uvažovat různé regionálně specifické trajektorie vývoje, případně použití různorodých konceptů. Klíčová slova: druhý demografický přechod, GGS, koncept odkládání plodnosti, koncept sociální anomie, postsocialistické země, regionální úroveň, státní úroveň Počet znaků bez mezer: 134 027
|
|
|
Motivace mladých lidí ke vstupu do manželství
Chytrá, Valérie ; Hasmanová Marhánková, Jaroslava (vedoucí práce) ; Mazáková Šetinová, Markéta (oponent)
V posledních třiceti letech jsou v České republice pozorovatelné významné změny v demografickém chování. Tato práce se zaměřuje na současnou podobu rodinného chování, konkrétně vstupu do manželství, a to u mladých lidí, kteří uzavřeli manželství v relativně nižším věku, než je v současné době běžné. Povaha manželského vztahu je nahlížena a kriticky reflektována optikou individualizace v díle A. Giddense a U. Becka. Kromě samotného manželství se práce věnuje jeho postavení mezi ostatními tranzicemi mladé dospělosti, a tedy podobě životní dráhy mladých lidí. Výzkum této práce byl proveden kvalitativní metodou a technikou polostrukturovaných rozhovorů. Dochází k závěru, že manželství má především symbolický význam, ale důležité jsou i jeho praktické důsledky. Hlavním významem manželství je pak formální stvrzení závazku partnerů vůči sobě navzájem. Manželský závazek slouží jako prostředek komunikace mezi samotnými manžely, i mezi nimi a jejich sociálním okolím. Specifická věková situace daná relativně nižším věkem vstupu do manželství se odráží především v pociťování existence určitých věkových norem, které však nejsou nadále závazné, a pokud nesouzní s hodnotovou orientací nebo ekonomickými možnostmi partnerů, lze tomu jejich životní dráhu bez sankcí přizpůsobit.
|
|
|
Populační vývoj ve Švédsku od roku 1960
Nováková, Iveta ; Kurtinová, Olga (vedoucí práce) ; Kalibová, Květa (oponent)
Populační vývoj ve Švédsku od roku 1960 Abstrakt Tato diplomová práce se zabývá populačním vývojem ve Švédsku mezi lety 1960 a 2018. Hlavním cílem práce je zhodnotit v kontextu vybraných demografických charakteristik průběh demografických změn, které se v zemi objevily po roce 1960. Výsledkem jsou změny v úrovni demografické reprodukce, které jsou označovány jako druhý demografický přechod. Od 60. let 20. století do současnosti došlo ve Švédsku k nárůstu průměrného věku při prvním sňatku, ke zvýšení průměrného věku matky při porodu a k nárůstu počtu rozvodů. V průběhu sledovaného období švédská populace stárla, podíl předproduktivní složky obyvatelstva klesl, zatímco podíl postproduktivní složky v populaci vzrostl. Demografické stárnutí a vysoká intenzita plodnosti ovlivnila nárůst hodnot indexu ekonomického zatížení. Vývoj úhrnné plodnosti ve Švédsku bývá pro svou specifickou kolísavost přirovnáván k horské dráze. Od roku 1960 do roku 2018 Švédsko zaznamenalo pokles intenzity úmrtnosti, zejména ve vyšších věkových skupinách a do jednoho roku života. Zlepšení lékařské péče přispělo k prodloužení naděje na dožití při narození. Švédsko je se svou genderově neutrální rodinnou a sociální politikou inspirativní pro ostatní země Evropy. Klíčová slova: populační vývoj, Švédsko, druhý demografický přechod,...
|
|
|
Vývoj věkové struktury obyvatel města Litoměřice v postsocialistickém období
Jančura, Václav ; Pospíšilová, Lucie (vedoucí práce) ; Hulíková Tesárková, Klára (oponent)
V socialistickém období bylo historické jádro města Litoměřice i jeho vnitřní město zanedbáváno. Rozvoj města byl tehdy soustředěný na rozvoj sídlišť, která poskytovala zázemí především mladým rodinám s malými dětmi. V roce 1989 došlo v Československu k pádu socialistického režimu, což vedlo k demokratizaci litoměřické společnosti. Socialistická sídliště ztratila svůj lesk i atraktivitu bydlení. Z nejmladších částí města se staly části rychle stárnoucí. Naopak zanedbávané historické jádro města Litoměřice i jeho vnitřní město prošlo po roce 1989 procesem revitalizace, kde se nově rekonstruované byty staly místem pro život mnoha mladých obyvatel, čímž byl proces demografického stárnutí těchto částí města zpomalován. Prostorově diferenciovaná věková struktura obyvatel města Litoměřice se po roce 1989 díky působení procesu druhého demografického přechodu, demografického stárnutí a nových urbánních procesů proměnila. Cílem této práce proto je popsat a vysvětlit vývoj věkové struktury města Litoměřice a její prostorové diferenciace v postsocialistickém období. Klíčová slova: věková struktura, druhý demografický přechod, demografické stárnutí, revitalizace, postsocialistické období, Litoměřice
|
|
|
Singles v České republice ve světle proměn hodnotových orientací
Hromádková, Václava ; Šťastná, Anna (vedoucí práce) ; Kalibová, Květa (oponent)
Cílem práce je analýza vývoje singles v České republice po roce 1990 ve světle druhého demografického přechodu. Zaměřím se na charakteristiku singles dle rodinného stavu, nejvyššího dosaženého vzdělání, ekonomické aktivity a jejich teritoriálního rozmístění. Budu se také snažit analyzovat postoje a hodnotové orientace v České republice v otázkách týkajících se rodiny a partnerských vztahů. Práce vychází ze statistických dat ČSÚ a dat sociologického šetření European Values Study, na kterých jsou za využití binární logistické regrese dokumentovány proměny postojů dle vybraných charakteristik respondentů. Výsledky práce ukazují, že podíl singles na populaci České republiky se neustále zvyšuje. Na základě analýzy hodnotových orientací v České republice mohu konstatovat, že od roku 1990 došlo k poměrně velké proměně hodnot obyvatelstva směrem k novým a alternativním formám žití a soužití partnerů. Za průkopníky nového typu hodnot lze považovat mladší svobodné osoby, které mají velmi často vysokoškolské vzdělání.
|
|
|
Proměny rodinného chování v České republice od 90. let 20. století
Polesná, Helena ; Hamplová, Dana (vedoucí práce) ; Duffková, Jana (oponent)
Cílem této práce je analyzovat změny v rodinném chování v České republice zvláště z pohledu druhého demografického přechodu. Pozornost byla zaměřena na analýzu postojů k novým formám společného života a rodičovství a také na vývoj reprodukčního chování v České republice. K tomuto účelu bylo využito dat z dvou výběrových šetření ISSP (1994, 2002, 2012) a EVS (1990, 1999, 2008). Průběh změn v České republice byl komparován s průběhem ve vybraných postkomunistických zemích. Analýza identifikovala různé trajektorie transformací ve vybraných postkomunistických zemích. Výsledky analýzy pro Českou republiku v mnoha ohledech ukazují přiblížení k situaci v severozápadní Evropě. Nicméně, výsledky analýzy také naznačují, že Česká republika je pravděpodobně dále v procesu druhého demografického přechodu ve srovnání s mnoha postkomunistickými zeměmi. Klíčová slova rodinné chování, postoj, rodina, druhý demografický přechod, postkomunistické země
|
host ::
RSS.